aČlánky

PR články od Vás pro Vás

Přidejte si také svůj PR článek na jeden ze 14ti webů. Jak na to si přečtěte zde. Nestačí vám aktuální kategorie? Napište si sem do komentářů o další.

Noční vidění

Pokud chcete pozorovat objekt za mlhy, šera, nebo při úplné tmě, tak vaše oči nebo dalekohled vám k tomu bohužel stačit nebudou. Pro takováto pozorování jsou určeny přístroje pro noční vidění, noktovizory. Přístroje pro noční vidění fungují na principu zesíleného zbytkového světla, a to tak, že zbytkové světlo vstupuje do objektivu, kde je za pomocí elektro-optického měniče zesíleno  a poté vede do okuláru. Stačí hvězdy, nebo svit měsíce. Noční vidění je vlastně optický přístroj, který se sestává z objektivu a okuláru. Nejdůležitějším aspektem objektivu je vysoká propustnost světla. Naproti tomu konstrukce okuláru je důležitá pro pohodlné pozorování, ale nemá vůbec žádný vliv na vzdálenost pozorovaného objektu. Díky nočnímu vidění můžete pozorovat objekty v noci, kdy jak už bylo řečeno výše, využívají zbytkového světla, nebo využívají přisvětlování z přídavného technického zdroje, tzv. přísvit. Ten se používá v případě úplné tmy, např. v podzemí. Speciálním sortimentem nočního vidění jsou tzv. infrapřístoje, které využívají optické záření v oblasti infračervené. Tyto přístroje se používají především pro vojenské a bezpečnostní účely. Klasické noční vidění můžete využít i při lovu.  Noční vidění se prodávají jako binokuláry, monokuláry, zaměřovače nebo kukly.

Podle kvality elektro-optického měniče rozdělujeme noční vidění do tzv. generací. Rozlišuje  generace I-IV. Noční vidění I.generace jsou nejrozšířenější a cenově dostupné. Nevýhodou přístrojů této generace je, že okraje pozorovaného objektu jsou roztřepené, nebo zkreslené, zřetelně se zobrazuje pouze střed pozorovaného objektu. Tato generace je již pomalu na ústupu a do popředí se dostávají přístroje II. a III. generace. Noční vidění II. generace má navíc zabudovaný mikrokanálkový zesilovač, díky němu je zesílený jas a tudíž i větší komfort pozorovaného obrazu. Přístroje II.generace jsou v současné době ve výbavě vojenských jednotek a armád a patří do profesionální kategorie nočního vidění. Stejně tak přístroje III. generace jsou využívány armádou. Pozorovaný obraz u přístrojů této kategorie je s dobrými detaily a dobrým kontrastem, má vyšší rozlišovací schopnost a mohou se využít i při minimálním osvětlení. Přístroje této generace se používají od 90 let minulého století doposud. V přístrojích nočního vidění IV. generace se proti předchozí generaci využívají nové typy fotokatod. Což přináší větší rozlišovací schopnosti a vyšší citlivost.

 

Než se rozhodnete zakoupit noční vidění, měly byste vědět na co jej budete používat /ostraha objektu, myslivost apod./. Poté si srovnejte například na www.dalekohledy-puskohledy.cz kde mimo puškohledů naleznete více přístrojů nočního vidění od více výrobců, srovnejte výkon a zvětšení a promyslete si zda chcete monokulár, binokulár, či kuklu apod. Pokud budete noční vidění používat v úplné tmě, nezapomeňte na přísvit. Noční vidění není na pozorování objektů či předmětů na velkou vzdálenost, k tomu slouží dalekohledy, noční vidění vám má pomoci vidět ve tmě. Je samozřejmé, že pokud si k pozorování vyberete jasnou noc, uvidíte mnohem lépe, než když bude zataženo a měsíční světlo bude jen nepatrně prosvítat. A navíc kontrasty mezí pozadím a pozorovaným objektem mají také velký vliv na rozpoznání. Je jasné, že při dlouhodobém pozorování dáte přednost lehčím a menším přístrojům.  Ale pozor, protože tyto přístroje mohou mít menší pozorovací vzdálenost, jelikož větší objektiv=větší světelnost=větší pozorovací vzdálenost.

Typy mikroskopů a preparáty

Mikroskop má různá využití. Optický mikroskop, který obraz zvětšuje pomocí dvou sad spojných čoček – objektivem a okulárem, využíváme v biologii pro účely optické mikroskopie. Fluorescenční mikroskop, který používá ultrafialových paprsků, z elektrických obloukových lamp nebo ze rtuťových výbojek, tyto vyvolají světélkování předmětu v mikroskopu. Při osvětlení předmětu tímto světlem nedopadajícím do objektivu, lze mikroskopem pozorovat částice průměru asi setiny mikronu, ale nelze rozeznat jejich tvar. Mikroskop interferenční se využívá zejména v technické praxi, např. ve strojírenství. Pro studium optických vlastností krystalů je určen polarizační mikroskop, který má v osvětlovacím zařízení a v tubusu zařazeno dvojí polarizační zařízení (analyzátor, polarizátor), které je otočné kolem optické osy mikroskopu. Stereoskopické mikroskopy nám umožňují pozorovat „trojrozměrný“ plastický obraz. Elektronový mikroskop pracuje s proudem elektronů ve vakuu. Elektronový mikroskop funguje tak, že na vzorek je poslán tenký svazek elektronů, který dopadá postupně na všechna jeho místa. Odražený paprsek se převádí na viditelný obraz, který se pak vytváří na fluorescenčním stínítku. Ultramikroskop využívá pro zobrazení menších částic místo světelných paprsků proudu elektronů.

 

Mikroskopem lze pozorovat objekty pro pozorování pod mikroskopy, které se nazývají preparáty. Preparáty pro dětský mikroskop ale i další mikroskopy se umísťují na podložní sklíčko. Tyto preparáty u oblasti botaniky nebo zoologie lze zakoupit jako „trvalé“ i na dalekohledy-puskohledy.cz.  Preparáty si lze vyrobit i vlastními silami s použitím podložního a krycího sklíčka, Je to náročnější proces, ale nikoli nezvládnutelný. Pro dětského pozorovatele se tento postup přípravy preparátu může zdát velice zajímavou součástí pozorování a práce s mikroskopem. Dětský mikroskop je třeba volit již kvalitní, ne plastové hračky.

 

Preparáty do stereoskopickým mikroskopů jsou trojrozměrné a neprůhledné (např. hmyz, minerály, prášek na praní, elektronické součástky, rostliny atd.). Samotná příprava vzorku nezabere žádný čas. Při pozorování objektů tímto mikroskopem jsou předměty zobrazeny velice blízko tak, jak je vidí naše oči, jsou plastické, třírozměrné. Pokud však takto pozorovaný objekt zaznamenáme do digitální fotografie, dochází k redukci na 2D rozměr, zploštění obrazu do jedné roviny.

 

Preparáty pro speciální mikroskopy jsou již natolik specifickou záležitostí, že se využívají odbornými pracovními a v podmínkách domácího pozorování jsou nepravděpodobné. Jedná se např. o preparáty inverzní (pozorování živých buněčných struktur), nebo metalografické (výbrusy kovů, vady plastů) atd.

 

Malá zahradní jezírka

Zahradní jezírka jsou stále oblíbenější variantou koupání v soukromí a můžete je postavit takřka na každé zahradě. Pokud máte větší zahradu, můžete jezírko, plánovat velkoryseji. V případě, že vám to prostor na zahradě neumožňuje, neznamená to, že byste se museli jezírka vzdát úplně. Na trhu dnes existují hotové nádrže v mnoha velikostech, které jsou vhodné právě pro menší zahrady. Takováto hotová jezírka jsou vyrobena z polyetylenu a většinou se zpevňují skleným vláknem a díky tomu nedochází k deformacím. Jsou ovšem dost  těžká a při manipulaci s nimi je potřeba více lidí. Nevýhodou těchto malých jezírek je jejich malá hloubka, takže nejsou moc vhodné k chovu ryb a jejich přezimování. V takto malém jezírku se může během horkých letních dnů voda přehřívat, čímž dochází k úbytku kyslíku a to rybám moc nesvědčí. Navíc tato malá jezírka většinou nemají potřebnou hloubku, tedy min.1,5m na přezimování ryb. Pokud tedy ovšem nemáte nějaké „náhradní“ jezírko v domě, kde mohou ryby přečkat zimu.

Použít již hotovou nádrž,  je nejrychlejší způsob, jak si na zahradě vybudovat jezírko. Nabídka tvarů hotových jezírek je nepřeberná. Jak již je popsáno výše, jsou velmi pevná, tudíž u nich nedochází k prorůstání kořenů od sousedící vegetace, jsou odolná vůči UV záření a prokousnutí hraboši. Abyste v takovém zahradním jezírku byli schopni zachovat biologickou rovnováhu, měla by vodní plocha zaujímat plochu kolem 5m2. U hotových zahradních jezírek dbejte na to, aby měla již vytvořené alespoň dvě, tzv. zóny. Zónu bahenní a zónu mělké vody.  Jezírko tak osázíte rostlinami určenými právě do té které zóny a bude vypadat přirozeněji. Nejvíce rostlin je právě určeno do bahenní zóny. Díky rostlinám, které budou prostřednictvím svých kořenů přijímat živiny z vody, budou jezírko pomáhat udržovat čisté. Filtrace a čerpadlo do jezírka budou ovšem nutné. Velmi přesně musíte pracovat při zapouštění jezírka do země. Ze všeho nejdříve si hotové jezírko postavte na místo a na zemi obkreslete jeho obrys, včetně zón. Vždy přidejte asi 10 cm navíc kvůli pracovní manipulaci.

Vyhloubenou jámu důkladně zbavte všech kamenů, kořenů a důkladně dno a stěny uhlaďte. Na dno jámy jako podloží nasypte vrstvu písku, popřípadě ho můžete i vyložit folií. Zkontrolujte pomocí vodováhy, zda je dno v rovině a podle potřeby upravte. Nyní můžete přistoupit k uložení jezírka do připravené jámy. Opět zkontrolujte, zda je hotové jezírko sedí opravdu na všech místech vodorovně. V tuto chvíli můžete ještě pořád do celého procesu budování jezírka zasahovat. Takže v případě, že na některých místech hotové jezírko nesedí, vyjměte jej a místa, kde nesedí vysypte pískem. Dejte také pozor, aby okraje jezírka byly v rovině s okolní zeminou a nevyčnívaly. Nevypadalo by to esteticky dobře. Pokud již je všechno tak, jak má být, jezírko je vodorovně uloženo v jámě, začněte pomalu mezery po stranách nádrže zasypávat pískem. Můžete použít i zeminu, která se vám nakupila při vyhlubování jámy. Ovšem musíte dát pozor na kamínky, nejlépe je ji prosít. Poté napusťe jezírko asi do 1/3 vodou, to z toho důvodu, aby byla nádrž stabilnější a nezvedala se. Písek, kterým obsypáváte jezírko průběžně vlhčete vodou a důkladně upěchujte. Průběžně kontrolujte, zda je nádrž stále ve vodorovné poloze.

Potom už jen zbývá doplnit vodu do nádrže, vhodně osázet okolí a máte zahradní jezírko hotové. Teď je ten správný čas posedět a relaxovat v blízkosti jezírka a pozorovat, kteří živočichové se v jeho blízkosti začnou usazovat a vy budete mít na své zahradě a u jezírka nové obyvatele.

Technika pro zahradní jezírka

Technika je dnes alfou a omegou našeho života.  Tudíž se bez ní neobejdete ani při budování a užívání zahradního jezírka. Ať už je to kvalitní filtrace, která vám zajistí křišťálově čistou vodu v jezírku, budete-li chtít potůček, nebo fontánku, přijdou na řadu čerpadla. A po západu slunce, kde se jeho paprsky přestanou odrážet na hladině jezírka, můžete večerní atmosféru umocnit osvětlením buď přímo jezírka, nebo jeho nejbližšího okolí. Protože přirozená samočisticí schopnost zahradních jezírek je bohužel omezená, můžete mít po čase problémy s čistou vodou. Těm se vyhnete, pokud budete mít v jezírku kvalitní filtrační systém. Ten se liší v závislosti na typu a velikosti jezírka. Pokud jste si vybudovali malá zahradní jezírka z již hotového plastového profilu jsou na trhu pro tyto účely již hotové filtrační sety, které se skládají z čerpadla a tlakových filtrů. Tyto filtry tvoří vždy jakýsi uzavřený systém, skrze který je přes čerpadlo umístěné na dně jezírka voda pod tlakem vedena do filtru, který je umístěn na břehu jezírka,  může být asi do 2/3 zakopán do země a lze ho tedy dobře ukrýt. Z filtru vede hadice, která díky tlaku, které čerpadlo vyvine může být umístěna výš než filtr a tak můžete vybudovat malý potůček, nebo vodopád skrze který se bude vyčištěná voda vracet zpět do zahradního jezírka.

Tato filtrace do jezírka je vhodná pro jezírka s objemem do max. 12m3 bez zarybnění. Součástí některých filtrů je i UV lampa. Ta může být zakoupena i samostatně a montuje se vždy až za filtr. UV lampa pracuje nezávisle na filtru. Můžete ji kdykoliv zapnout a vypnout. UV lampa ničí jednobuněčně řasy a bakterie, které způsobují, že voda v jezírku začne zelenat. Není ovšem nutné, aby byla v provozu 24hodin denně, stejně jako filtrace. Životnost těchto lamp je maximálně 8000 hodin, proto ji zapínejte jen v nejnutnějších případech. Neméně důležitým vybavením jezírka jsou čerpadla. Jak je již uvedeno výše, pro filtraci malých jezírek, jsou čerpadla součástí tzv. filtračních setů. Pro jezírka větších objemů se, kromě trošku odlišné filtrace, musí správně zvolit i výkon čerpadla  Voda v zahradním jezírku by se měla „otočit“  asi čtyřikrát až pětkrát. To znamená, že každých zhruba pět hodin by čerpadlo  mělo být schopné vodu přečerpat. Jestliže znáte objem jezírka a popřípadě pokud chcete v jezírku chovat ryby, není nic těžkého vybrat si to správné čerpadlo. Nikdy nekupujte čerpadlo o vyšším výkonu, než určuje objem jezírka.  V takovém případě voda filtrem rychle proteče a nemá šanci se dostatečně pročistit. Od plochy jezírka, která zaujímá již 12-15m2,  se většinou do středu jezírka umísťuje hladinový sběrač nečistot, tzv. skimmer. Do skimmeru, či spíše do jeho sítka se zachytávají veškeré hrubé nečistoty, které padají na hladinu jezírka.  Např. listí, zbytky rostliny, plovoucího krmiva apod. Díky tomuto zařízení se nebudou hrubé nečistoty ukládat na dně jezírka, kde mohou dále zahnívat a tvořit kal, který může vodu v jezírku znečišťovat a vám tak znesnadňovat údržbu. Skimmer se zapojuje vždy před čerpadlo.

Zahradní jezírka mají za denního světla a při odrazu paprsků na jeho hladině své kouzlo. Nicméně, jestliže budete s umělým osvětlením citlivě experimentovat, můžete si večerní a noční podívanou na jezírko vychutnat v úplně jiném světle. A to doslova. Ať už zvolíte jemné osvětlení vodotrysku, nebo fontánky, nasvícení cestičky vedou k jezírku,  anebo se rozhodnete pro podvodní či plovoucí světla, díky kterým osvětlíte celé, nebo část jezírka a naskytne se vám tak velmi nevšední pohled. Při přímém osvětlení vodní plochy jezírka pamatujte na jeho obyvatele. Proto by toto osvětlení nemělo být příliš intenzivní a nemělo by se používat příliš často, aby jste nerušili je nestresovali.

KOI kapři

Jezírko na zahradě je přirozený biotop pro mnoho vodních živočichů. Jestliže se rozhodnete v jezírku chovat ryby je na to zapotřebí myslet již při zakládání jezírka, vyžaduje to určitá specifika. Mezí zásadní patří velikost jezírka a hloubka. Abychom zabránili přehřívání jezírka je zapotřebí vybudovat jezírko alespoň o ploše 10 m2, hloubce 1,2 m. Pokud chceme zahradní jezírka využít pro chov ryby, mezi nejoblíbenější patří koi kapr, doporučujeme plochu jezírka alespoň 20 m2 a alespoň místně hloubku 2m2. Objem KOI jezírka pak dosáhne cca 20m3. Hloubka 2 m2 zabezpečí KOI kaprům možnost přezimování v jezírku, voda v této hloubce nezamrzne a udrží se zde na pro KOI kapry přijatelných 4 st.C. Počítejte zhruba plochu 2 m2 hloubky okolo 1,5-2 m, kde dokáže přezimovat cca 10 kaprů okolo 40 -50cm.

 

Obsádku KOI je třeba navrhovat s rozmyslem, protože ryby rostou a rozmnožují se. Je ale KOI kapr patří k hejnovým druhům a chované o samotě strádají. V poslední době stále oblíbenější KOI kapři se stávají opravdovými miláčky pro své chovatele a to doslova. Svého majitele poznají po hlase nebo siluety. Dožívají se až 60 let a jsou nabízeny v široké škále barevných kombinací. KOI kapři jsou symbolem štěstí a úspěchu. Původním domovem KOI kaprů je pravděpodobně oblast malé Asie a Číny, kde se jejich chovem zabývají již více jak dva tisíce let. Koi kapr je ryba samurajů, velké síly, mužnosti.  V Evropě se KOI kapři začali objevovat zhruba v 70.letech dvacátého století a to prvně v Belgii, Nizozemí nebo v Německu. Do České republiky se KOI kapr dostal přes Maďarsko.

 

Pokud si vybudujeme KOI jezírko a pustíme se do chovu KOI kaprů, měli bychom také vědět něco o jeho krmení. KOI kapři jsou všežravci, jejich přirozenou potravou jsou larvy, hmyz ze dne rybníčků ale i volně plující. V jezírku je KOI kapr většinou živen umělým krmivem (granulemi), které se vyrábí z rostlinných i živočišných složek. Je samozřejmě možné KOI kaprům zpestřit potravu zeleninou jako například zelím, salát, vařenými brambory (ne syrovými ty jsou jedovaté) nebo mrkví. Koi kapr také potře obilniny, pozor ovšem na hrách, který způsobuje v celém stavu nadýmání, je nutné jej rozdrtit.  Koi kapry krmíme v jezírku, pokud voda stoupne nad 10 st. C. Koi kapr velice nerad vyplouvá v chladné vodě k hladině, proto je na jaře a na podzim vhodnější krmit potápivým krmivem. Naopak v létě pak krmivem plovoucím, může tak na hladině obdivovat krásu KOI kaprů i kontrolovat jejich zdravotní stav.

Platí obecné pravidlo, že je zapotřebí KOI kapry krmit takovým množstvím krmiva, které sežerou během pěti minut, pak přestat a krmit dle období v několika denních či týdenních dávkách. Množství krmiva by se mělo pohybovat v rozmezí 0,5 – 3% hmotnosti KOI obsádky. S tím, že na jaře a na podzim spíše při spodní hranici a v létě při horní hranici. Důležitá je také velikost krmených KOI kaprů, u větších krmíme množstvím menším z výše uvedeného limitu, než u malých KOI kaprů  V krmivu pro KOI kapry sledujeme obsah tuků, bílkovin a případně vitamínů. Na podzim krmíme krmivo pro ryby s větším obsahem tuku, stejně tak na jaře, kdy navíc KOI kapry prokrmíme do krmiva přidaným vitamínem C. Vitamín C posiluje imunitu, ryby se tak lépe vyrovnají se zátěžovými situacemi.

Filtrace jezírka

Hodně zájemců o jezírka má představu zahradního jezírka spoléhajícího hlavně na svou přirozenou a samočisticí schopnost. Tato představa je často podporována snahou o ekologické vnímání stavby jezírka, v různých pořadech nebo článcích v časopisech. Je však nutné podívat se, jak samočisticí schopnost vody v přírodě vypadá (těžko najdete v přírodě jezero nebo rybník s  čistou vodou až na dno). Na kvalitu a čistotu vody má veliký vliv nenarušenost přirozeného koloběhu zásahem zvenčí. Příroda a její zákonitosti, by pro nás měli být při stavbě zahradního jezírka pouze inspirací. Tím, že si dopomůžete k čisté a průzračné vodě správně navrženým filtračním systémem rozhodně neuberete nic na ekologičnosti nebo přírodnosti Vašeho zahradního jezírka.

Udržení dobré kvality vody je možné podpořit osázením vodními rostlinami. Aby však byl význam osázení zahradního jezírka pozitivní, je nezbytné, aby byly dodrženy zásady odpovídající konkrétním podmínkám. Jiné bude osázení pro koupací jezírko, jinou flóru použijeme osázení zahradního jezírka s rybkami. Jak již bylo řečeno výše nelze však samočisticí schopnost rostlin brát za samospasnou či spolehnout jen na jezírkový vysavač.

Přirozená samočisticí schopnost zahradního jezírka, zbudovaného pro jakékoli účely využití, má své hranice. Proto Vám pomůže jezírková filtrace a to buď jako okamžitá pomoc odstranění příčin znečištění, nebo jako trvalé řešení, které čistí vodu průběžně. Filtrace jezírka pracuje na udržení nezávadné vody v jezírku a zajištění biologické rovnováhy, samozřejmě jí musí doplnit optimální jezírková čerpadla.

S nadsázkou lze říci, že prvním článkem filtrace je samotný majitel jezírka. Pokud budete pečovat o své zahradní jezírko, ve smyslu zabránění zanášení zahradního jezírka organickými nečistotami a odumřelými částmi rostlin (např. listy na hladině), přizpůsobení počtu ryb velikosti zahradního jezírka, zajištění dostatečného prokysličování zahradního jezírka apod., bezesporu se Vaše snaha odrazí na kvalitě a průzračnosti vody.

Na trhu je široká nabídka filtračních médií od mechanických až po biologické čistění různého typu. Princip mechanického čištění je založen na prolévání znečištěné vody skrz velice husté vodopropustné síto (nebo podobný materiál), kde jsou zachycovány mechanické částečky. Součástí těchto filtrů jsou kartáče, houby, filtrační podlážky nebo granule.

Biologické čištění je založeno na práci mikroorganizmů, které odbourávají organické látky a uvolňují látky anorganické sloužící jako výživa rostlin. Tyto mikroorganizmy jsou zachyceny v jemných filtračních houbách a obdobných médiích s drsným, porézním a tedy mnohokrát zvětšeným povrchem. Probublávání vody protékající filtrem zvyšuje obsah kyslíku ve vodě. Lze říci, že kombinace mechanických a biologických stupňů filtrace zajišťují velice slušné výsledky v čištění vody. Některé filtrační sety mohou být rozšířeny o čištění na principu fyzikálních vlastností zvláštních minerálů, tzv. zeolitů. Tyto zeolity prostřednictvím iontové výměny z vody odbourávají jedovaté látky a přebytečné živiny, které mají vliv na kvalitu a čistotu vody.

Neváhejte se obrátit na odborníky z www.jezirka-brno.cz o radu a návrh toho správného filtračního systému pro zahradní jezírka, který zaručí kvalitu vody a Vaše jezírko pak bude pro Vás opravdu tou oázou klidu a pohody na Vaší zahradě.

Bezpečnost zahradního jezírka

Voda je životabudič a vždy přitahovala vše živé. Lidé odjakživa instinktivně vyhledávají vodu, aby si odpočinuli. V létě jezdí k moři, rybníkům, jezerům nebo sjíždíí řeky. Pobyt u vody je uklidňující a vracející síly. Je něco magického na sledování pohupující se vodní hladiny. Proto také tolik lidí v dnešní době, kdy je každá chvilka relaxu důležitá, vyhledávají pohodu v blízkosti domova. Koupací jezírka vybudovaná na vlastním pozemku přímo u domu jsou tak moderní trend a to nejen u rodinných domů ale také u v sídlech firem nebo městských parcích.

 

Bezpečnost zahradního jezírka

 

Pokud se pro stavbu jezírka rozhodnete také, měli byste hned v úvodu plánování důkladně popřemýšlet o bezpečnosti jezírka. Vodní hladina jezírka bude přitahovat vše živé v okolí. Majitel pozemku a jezírka je povinen všemi dostupnými prostředky předejít případným úrazům nebo nehodám.  Ať máte vlastní děti v rodině nebo děti u sousedů nikdy je nenechte u jezírka samotné. Doporučuje se jezírko oplotit nízkým metrovým plotem z vodorovných latí. Oplocení celého pozemku se zahradním jezírkem je samozřejmostí Jako vhodný bezpečnostní prvek se také jeví ochranná síť instalovaná několik centimetrů pod hladinu zahradního jezírka či KOI jezírka. V současné době existují také různé alarmy pádu do vody, které signalizují, pokud do vody padne předmět těžší než 5 kg. Takové alarmy sledující hladinu jezírka najdete například na stránkách www. jezirka-shop.cz.

Do otázky bezpečnosti patří také okolí zahradního jezírka, jako jsou různá mola, lávky či mostky. Ty musí být vždy stabilní, řádně usazené a opatřené protiskluzovým povrchem.

 

Výběr místa pro zahradní jezírko

 

Nyní můžeme přistoupit k výběru vhodného místa a velikosti pro zahradní jezírka. Neexistuje univerzální plán, velikost či tvar jezírka. Vždy se snažíme ať sami nebo za pomocí odborníků například z firmy jezirka-brno.cz, aby jezírko zapadlo do celkového stylu a konceptu zahrady a domu. Je možné doporučit trochu velkorysejší plánování velikosti alespoň 20 m2, větší zahradní jezírko má stabilnější ekosystém a snadněji se vyrovnává s různými výkyvy v kvalitě vody.

Celkově se dá doporučit, aby jezírko zaujímalo cca jednu sedminu dostupné plochy. Nezapomeňme na přiléhající oblast břehů a případnou šachtu pro filtraci a molo. Místo by mělo být s cca 6 hodinami denního svitu, přes poledne ideálně zastíněné. V blízkosti by neměl být kompost či skládky materiálu. Pokud možno je dobré také vyhnout se vzrostlým stromů a keřům, abychom zbránili padání listí do jezírka.

Izolace zahradních jezírek

Zahradní jezírka je možné izolovat více způsoby. Nejvíce používaným materiálem ke stavbě zahradního jezírka jsou folie. V současné  době je na trhu několik typů folií v různé tloušťce a barvě. Jsou odolné vůči UV záření, mrazu, jsou pevné a pružné. Oproti hotovým plastovým nádržím máte neomezené možnosti co do tvaru, nebo hloubky zahradního jezírka, nebo vybudování potůčky či kaskády. Co se týká svařování folie, musíte být velmi opatrní, nebo raději tuto práci ponechte odborníkům. Vyvarujete se tak problémům s případnou netěsností,  především ve spojích. Nejpoužívanější jezírková folie ke stavbě zahradních jezírek  je PVC  folie. Jsou cenově přijatelné a odolné. Doporučovaná tloušťka PVC folie k vybudování zahradního jezírka je 1,5mm, na potůček vám postačí folie o tloušťce 1mm. Další variantou, ovšem cenově náročnější ale na druhou stranu s nejdelší trvanlivostí jsou EPDM folie, můžete znát pod názvem kaučuk. Výhodou je, že se netrhají, můžete je pokládat i za chladného počasí a vhodné jsou zejména u větších jezírek. Doporučená tloušťka u této folie je  minimálně 0,8mm. Cenově nejdostupnější a šetrné k životnímu prostřední jsou PE folie /polyethylenové/. Nevýhodou u těchto folií je nižší kvalita. Doporučená tloušťka pro zahradní jezírka je 1,5mm. Pro zahradní jezírka velkých rozměrů, ale i pro koupací jezírka lze doporučit polyolefinové folie. Plusem u těchto folií je, že neobsahují žádná změkčovadla, přesto jsou dobře přizpůsobivé a pružné. Vzhledem k cenové výši se tyto folie moc nepoužívají. Barvu folie pro zahradní jezírko si můžete voli mezi černou, hnědou, šedou nebo olivově zelenou. Nejčastěji se ovšem používají černé folie. Existují ještě tzv. ozdobné folie. Jsou to folie, které jsou pokryty slabou vrstvou štěrku, nebo oblázky. Tyto folie můžete použít při modelování koryta potůčku, nebo břehu zahradního jezírka. Máte-li jámu pro zahradní jezírko již vyhloubenou, přicházejí na řadu další důležité věci před položením folie. Nejdříve zkontrolujte, zda ve výkopu nezůstal nějaký kámen, nebo kořen, který by mohl poškodit folii a ve výsledku znehodnotit celou stavbu jezírka. Poté přijde na řadu upěchování dna jezírka. Nejlépe pomocí motorového pěchovadla, tím dosáhnete s menší námahou efektivního výsledku rychleji. To je velmi důležité, neboť pokud nebude zemina v jámě jezírka dostatečně upěchovaná, může se vám stát, že dno jezírka,  nebo jeho stěny po napuštění vodou dodatečně ještě klesnou a způsobí to škody, které budou nenávratné. Pro kontrolu, je-li dno udusáno řádně, zjistíte tak, že opakovaně do jámy skočíte a nikde se nazaboříte. Poté můžete přistoupit k dalšímu bodu, což bude nasypání písku na všechny rovné plochy. Vrstva písku by měla být 10-15cm. A opět udusáme. Do takto připravené jámy pro jezírko položíme geotextilii, jejíž  jednotlivé pruhy budeme 15cm překládat. Geotextilii na rozdíl od folie nemusíme  k sobě slepovat. Poté přijde na řadu položení folie. Pokud ovšem nemáte folii vcelku, nebo již svařenou na míru, přenechejte tuto práci odborníkům. Vyhnete se tak záhybům, které můžou při neodborném svařování, nebo lepení vzniknout a v nichž se bude usazovat kal a nečistoty a později vám způsobí nemalé problémy s kvalitou vody v jezírku. Folii položíme do středu budoucího jezírka budeme ji postupně rozkládat do stran. Poté folii napneme co nejvíc, ale tak aby stále kopírovala dno jezírka.  Pokud je folie položená, vyhladíme záhyby a můžeme napustit vodu zhruba do třetiny. Tím se zatíží podloží a tlak vody vyhladí většinu záhybů. Nakonec natáhneme folii do vyhloubené stružky po obvodu jezírka a tím oddělíme vody v jezírku od okolní zeminy, tzv. bariéra vzlínání. Díky tomu zabráníme úniku vody z jezírka.

KOI v zahradním jezírku

Kouzlo zahradního jezírka spočívá i v tom, jak se mění v průběhu všech ročních období. Každé z ročních období má svá úskalí a specifika a je dobré je znát a starat se o jezírko tak, abychom se z něj mohli po celý rok těšit. A to především pokud jste se rozhodli chovat v jezírku okrasné ryby. Především kapr KOI, u nás v posledních letech stále více oblíbená a žádaná okrasná ryba pro zahradní jezírka.  Podle kalendáře začíná jaro 21.března. Skutečné jaro však může přijít dříve, či později. Pro nás, kteří máme zahradní jezírka, začíná jaro v době, kdy teplota vody v jezírku si již trvale udržuje 5°C. I když jsme jezírko vyčistili již na podzim, je nutné zopakovat to ještě na jaře. Zcela jistě najdeme po roztání ledu na hladině jezírka, nějaké zbytky rostlin a jiné nečistoty. Vyčistíme filtr a pokud máme i ostatní hrubé práce okolo  jezírka hotové, je čas spustit filtraci. Zkontrolujeme chemické vlastnosti vody a popřípadě můžeme i část vody v zahradním jezírku vyměnit. Jakmile začne teploty vody v jezírku stoupat, stoupá i aktivita kaprů KOI. V tuto dobu, jakmile teplota vody dosáhne 8-10°C začneme KOI přikrmovat. Potrava by měla být bohatá především na tuky. Vzhledem k tomu, že v tuto chvíli se aktivita KOI ještě celkem výrazně pohybuje pod hladinou, krmíme tzv. potápivým krmivem. Na zvýšení imunity po zimních měsících použijeme vitamíny. Nejlepší jsou takové vitamínové přípravky, které jednoduše nastříkáme na granule a poté jimi KOI krmíme. Vzhledem k tomu, že kapři KOI, ale i ostatní ryby mají za sebou „zimní spánek“, krmíme je v začátcích velmi opatrně, než se jejich matabolismus plně nastartuje. Proto pozor na teplotu vody v jezírku, pokud se pohybuje kolem 8-10°C, v takto „teplé“ vodě může trvat i 5 dnů, než potravu KOI zpracuje. Nenechejte se mýlit apetitem KOI, v této době je velice snadno a rychle překrmíte a může dojít i k úhynu.

Nejkrásnější období v roce je bezesporu léto. A pro majitele zahradních jezírek a chovatele KOI to platí dvojnásob. V létě je, co se týká starostí a péče o jezírka,  a chovu ryb, dá se říci minimální. KOI jsou v tomto období nejaktivnější a  dobře prospívají. Dá se předpokládat, že pokud v zahradním jezírku chováte ryby, je jeho objem a hloubka dostatečná k tomu, že nedochází k přehřívání vody a jejímu následnému zhoršení, co se týká hydrochemických  vlastností. K tomu samozřejmě dopomáhá i kvalitní filtrační systém jezírka.  V letním období je nejdůležitější hlídat v jezírku pH vody. To by se standardně mělo pohybovat v rozmezí 6-8. Pro KOI se ideální teplota vody pohybuje okolo 25°C.  V tomto období se KOI mohou krmit takřka neomezeně. Ovšem lze doporučit krmení maximálně 5xdenně v menším množství. Častěji se nedoporučuje, i když to majitele svádí, protože ryby v jezírku, dá se říci, že vítají jeho příchod.V tomto období nabízíme KOI kaprům plovoucí granule s nižším obsahem tuku a naopak s vyšším objemem bílkovin.  Díky tomu, že se kapr KOI pohybuje těsně u hladiny jezírka a jejich barevné variety tím spíše vyniknou, doporučuje se také doplnit krmení granulemi, které podporují vybarvení a udržení si barevnost KOI kaprů.

Na sklonku léta je důležité začít myslet na zimu a podle toho připravovat na přezimování i KOI.

Opět sáhneme po granulích, které jsou bohaté na tuky a krmivo s vyšším obsahem vitamínů, tak abychom posílili imunitní  systém KOI kaprů a zajistili jim co nejlepší přečkání zimy. Když teplota vody v jezírku pohybuje mezi 8-10°C, ryby již nekrmíme. Ryby se shluknou k sobě a zimu přečkají v nejhlubším místě jezírka.  „Zimní spánek“  není doslova spánkem, metabolismus ryby se velmi zpomalí a tlukot srdce bývá maximálně 2 údery za minutu.

Dalekohledy a puškohledy

V roce 1608 si nechal patentovat dalekohled holandský optik Hans Lippershey. Díky jeho poznatkům a za pomocí zdokonaleného dalekohledu, které spočívalo v tom, že byl složený ze spojky a rozptylky, už o rok později italský vědec Galileo Galilei učinil několik převratných objevů. Např. měsíce planety Jupiter, nebo sluneční skvrny. Dalekohled je optický přístroj, který nám vzdálený objekt přibližuje a zvětšuje. Tudíž to jsou dva technické parametry, které by vás měli zajímat poté, co se rozhodnete k čemu budete dalekohled používat.

Pozorovací dalekohled může být vašim nepostradatelným společníkem ve chvíli, kdy potřebujete sledovat vzdálené objekty v co nejlepší kvalitě a navíc vám obohatí rozhled o podrobnostech, jež by vám dosud  unikaly. Dalekohledy můžeme podle jejich užití rozdělit na několik skupin. Už při prvním pohledu na dalekohled rozlišujeme dva typy. A to monokulární a binokulární dalekohled. Binokulární, nebo-li také „dvouoké“ dalekohledy jsou využívány nejvíce při turistice, myslivosti, ale jsou také nezbytnou výbavou  vojenských a jiných ozbrojených složek. Binokuláry „jednooké“ jsou většinou dalekohledy pozorovací, či astronomické. Hvězdářské dalekohledy můžeme rozlišit ještě na čočkové

V nabídce optických přístrojů specializovaného e-shopu dalekohledy-puskohledy.cz  jsou také puškohledy. Puškohledy jsou nezbytným vybavením armády a ostatních ozbrojených složek. Nicméně využívány jsou čím dál více i pro lovecké účely, ale i pro sportovní střelbu apod. Je to optické zařízení, které je důležitou a nedílnou součástí zbraní, na něž se upevňuje. Puškohled umožňuje přesnější zamíření na delší vzdálenost a střelci s puškohledem tak zvýší pravděpodobnost zasažení určeného cíle. Puškohledy s nočním viděním přijdou ke slovu při nočním lovu – tady je to dokonce stanoveno zákonem.  Pří výběru puškohledu věnujte pozornost prohlídce povrchu puškohledu, úrovni zpracování, vady na povrchu mohou předznamenat špatnou kvalitu optiky.

Samozřejmost je, že optika je vyrobena ze skleněných čoček, plastovou nahrážku prozradí nízká váha puškohledu. Plastové čočky mohou zpsobit neostrý či zakalený obraz, plastovou nahrážku prozradí nízká váha puškohledu. Stejně jako dalekohledy tak i puškohled  jsou označeny dvěma čísly. Např. 4×32, přičemž první číslo nám řekne, kolikanásobně zvětšený obraz uvidíme proti skutečnosti a druhé číslo je průměr objektivu, čímž nám udává zorné pole